Univerzitní knihovna Slezské univerzity v Opavě je základní knihovnou Slezské univerzity a v současné době se skládá z Univerzitní knihovny – pracoviště Opava (jejíž fond dále tvoří Rakouská a Německá knihovna, Ruská knihovna, Neuwirthova knihovna, Knihovna prof. Mečislava Boráka, Knihovna Václava Hory, knihovna Institutu tvůrčí fotografie a knihovna Matematického ústavu) a z Univerzitní knihovny – pracoviště Karviná

Vznik a vývoj knihovny

"Místo plné informací pro studenty, akademické a vědecké pracovník a také širokou veřejnost."
Univerzitní knihovna Slezské univerzity v Opavě je ve vysokoškolském životě zdrojem studijních i vědeckých informací jak posluchačům, tak všem ostatním pracovníkům. I když se může zdát, že klasické tištěné materiály stále více ustupující jejich elektronické podobě, není to až tak pravda a knihovna má i nadále na akademické půdě své nepostradatelné místo.

Hned v počátcích fungování univerzity tak vznikla Knihovní rada Slezské univerzity, jejímž cílem bylo vybudovat nejen dostatečný knižní fond, ale zajistit pro něj i důstojné prostory. Ale až v roce 1997 se tehdejší Fakultní knihovna Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě přestěhovala z budovy na Bezručově náměstí 13 do nových prostor v suterénu zrekonstruované budovy na Masarykově třídě 37 a vznikla tak Ústřední knihovna Slezské univerzity (dále jen UK SU), disponující studovnou pro 40 návštěvníků. V této době disponovala celkem 39 892 svazky knih a odebírala 232 titulů časopisů a stala se správcem veškerých fondů, dislokovaných jak v Opavě, tak Karviné (mimo ni zůstala jen specializovaná knihovna Matematického ústavu se samostatnou správou odborného knihovníka). Bohužel však knihovna stále neměla svůj depozit, a tak byla podstatná část fondu umístěna do prostoru areálu na Hradecké ulici 17 a část fondů nadále byl uložen v tzv. ústavních knihovnách.

V dalších letech UK SU rozšiřovala své fondy a její služby doplnil prodej publikací a skript, roce 2010 přibylo také audio a video oddělení, o rok později zahájil činnost e-shop. Stále rostl i počet digitalizovaných knih a dalších titulů. Po roce 2005, kdy se uskutečnila rekonstrukce objektu na Hauerově ul. 4, byla upravena část této budovy jako depozit fondů a závěrečných prací studentů, v němž bylo uloženo na 50 000 titulů. 

Na konci roku 2015 již UK SU vykazovala ve své správě celkem 217 300 knihovních jednotek, z toho 155 660 v Opavě. V roce 2011 bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy Univerzitní knihovny Slezské univerzity (dále Univerzitní knihovna), kdy bylo rozhodnuto, že se do nových prostor budou soustředěny veškeré knihovnické fondy včetně těch, které byly zatím uloženy v ústavních knihovnách (s výjimkou knihovny Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné a knihovny Matematického ústavu v Opavě). Nová budova, nacházející se ve dvorním traktu budovy na Bezručově náměstí 14 v Opavě, byla otevřena a předána do užívání studentům Slezské univerzity i veřejnosti v říjnu 2016.
Logo Ústřední knihovny Slezské univerzity z roku 1997 Logo Ústřední knihovny Slezské univerzity z roku 1997
Počátky univerzitního knihovnictví Počátky univerzitního knihovnictví
Otevření Rakouské knihovny SU Otevření Rakouské knihovny SU
Otevření Německé knihovny SU Otevření Německé knihovny SU

Další součásti knihovny

Vedle základního fondu jsou v nové budově Univerzitní knihovny SU - pracoviště Opava umístěny mimo jiné:

Rakouská knihovna při Slezské univerzitě v Opavě byla otevřena 18. října 1993 jako jedna ze sedmi Rakouských knihoven v České republice. Funguje jako samostatná knihovna, která je organizačně přičleněna k Univerzitní knihovně Slezské univerzity. Je přístupná nejen pro studenty a pedagogy univerzity, ale i pro ostatní studující a vyučující škol našeho regionu a veřejnost. Fond knihovny je zaměřen především na prezentaci Rakouska, tzn. dějiny, kulturu, umění, společnost. Jsou zde zastoupeni nejznámější rakouští autoři. Knihy jsou řazeny ve volném výběru klasickým způsobem, tzn. beletrie podle autorů, naučná literatura podle MDT. Fond knihovny čítá cca 7900 sv., obsahuje i audiovizuální dokumenty – videa, audia, CD-ROM, DVD. Všechny dokumenty jsou elektronicky zpracovány a lze je vyhledat v on-line katalogu.

Německá knihovna nadace Hermanna Niermanna byla na Slezské univerzitě slavnostně otevřena 26. září 1997. Vznikala na základě darů Obecně prospěšné nadace Hermanna-Niermanna se sídlem v Düsseldorfu (Gemeinnützige Hermann-Niermann-Stiftung), která fond knihovny každoročně velkoryse rozšiřuje. Od června 1998 se Německá knihovna stala součástí Ústřední knihovny Slezské univerzity (dnes Univerzitní knihovny SU), a nadále funguje jako samostatná knihovna. Je určena pro studenty a vyučující Slezské univerzity a zároveň je přístupna široké veřejnosti opavského regionu, studentům středních škol, učitelům cizích jazyků a všem zájemcům o německý jazyk, literaturu a kulturu vůbec. Fond knihovny čítá cca 10 900 svazků (knihy, audiovizuální dokumenty, CD-ROM, DVD). Řazení knih ve volném výběru je oborové, beletrie je zařazena podle historických období (např. osvícenectví, romantismus), v těchto celcích je pak řazena abecedně podle autorů. Dokumenty jsou elektronicky zpracovány a zpřístupněny v on-line katalogu.

Ruská knihovna Slezské univerzity v Opavě byla otevřena 21. dubna 2008. Základem jejího fondu se stal dar moskevské knihovny N. A. Někrasova v podobě téměř pěti stovek svazků a dar padesáti svazků, věnovaný Ruským střediskem vědy a kultury v Praze. Vznik knihovny osobně zprostředkoval a zaštítil generální konzul Ruské federace v České republice Viktor Ivanovič Sibilev. Ruská knihovna má ve svém fondu 528 titulů, které se nacházejí ve fondu Univerzitní knihovny, obsáhlý fond rusky psané literatury z oborů matematické vědy najdou čtenáři v knihovně Matematického ústavu v Opavě. 

Neuwirthova knihovna vznikla z fondu, který nejprve Slezská univerzita v Opavě získala do dlouhodobé správy jako pozůstalost teologa, spisovatele, překladatele, kulturního historika a organizátora kulturního života Vladimíra Neuwirtha (12. 8. 1921 Komárov u Opavy – 22. 5. 1998 Opava). Jedná se o fondy původní Neuwirthovy knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem (založené v roce 1982 pod názvem Bibliotheca Cyrillo-Methodiana (BCM) – Cyrilometodějská knihovna). V srpnu 1992 byla jako dar převezena olomouckému arcibiskupství a umístěna v Opavě. Dar později přešel na ostravsko¬-opavské biskupství, které knihovnu v roce 2007 pronajalo Slezské univerzitě v Opavě. V současné době knihovna spravuje 27 400 evidovaných knihovních jednotek, dalších zhruba 3 000 zbývá zpracovat.

Knihovna Václava Hory vznikla poté, kdy v roce 2012 reagovala Slezská univerzita na výzvu pana Václava Hory (čs. emigrant, žijící ve Frankfuktu nad Mohanem, zakladatel literární kavárny, jednoho z center předlistopadové čs. emigrace a disentu), zda by neměla zájem o odprodej jeho soukromé sbírky a knihovny. Univerzita zakoupila část nabízeného fondu, tj. 30 000 knižních titulů a několik tisíc videonosičů. Zakoupený fond je významný především z pohledu historického a dokumentárního, obsahuje řadu vzácných, v socialistickém Československu prakticky nedostupných titulů a materiálů (např. samizdatů, videozáznamů, pozůstalostí), ukazujících pohled zemí tzv. kapitalistického bloku na dění v Československu a socialistických zemích Evropy. V současné době je fond Knihovny Václava Hory průběžně zpracováván a evidován do fondů Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě.

Knihovna prof. PhDr. Mečislava Boráka, CSc.  Více než 8000 svazků z knihovny prof. PhDr. Mečislava Boráka, CSc. získala  Slezská univerzita jako součást pozůstalosti dlouholetého pracovníka Fakulty veřejných politik, historika, publicisty a autora řady výstav a scénářů dokumentárních filmů specializujícího se na problematiku novodobých dějin Československa a střední Evropy.  Knihovní fond obsahuje literaturu vztahující se k vědecké práci svého původce, tématicky zaměřené na oblast moderních dějin, zejména pak na  historii protifašistického odboje, holocaustu, poválečných retribucí, problematiku národnostních menšin, zvláště polské na Těšínsku, k otázkám česko-polských vztahů, dále k osudům obětí totalitních režimů v ČSR a obětí perzekucí československých občanů v Sovětském svazu v období od říjnové revoluce a občanské války až do poloviny 50 let minulého století. Část fondu odráží i některé osobní záliby prof. Boráka, k nimž náležela zejména česká a světová poezie. Knihovní fond se v této chvíli začíná zpracovávat a není tedy pro uživatele přístupný.